Tváře za postavami.

Alexander měl kdysi kompletní rodinu — otce, matku a dva bratry. Pak přišla ztráta, jedna rána za druhou. Nejprve zemřel jeho otec. Pak zemřel jeho mladší bratr. Matku přemohl smutek a ta přešla k alkoholu. Alexander a jeho starší bratr, jen rok od sebe, zůstali sami v prázdném bytě, hladoví a chladní, zatímco jejich matka na několik dní zmizela.

Nakonec těžce onemocněla a zemřela. Oba chlapci byli umístěni do dětského domova. Tam potkali ženu, která se stala jejich pěstounkou – Mamu Ira. Dala jim rodinu, domov a budoucnost v Oděse.

V roce 2018 Alexander nastoupil do školy, zapsal se přímo do třetí třídy na základě svého věku. Zatímco jeho spolužáci už uměli číst a psát, on se poprvé učil písmenka a číslice. Mama Ira seděla vedle něj, trpělivá a nehybná, a pomáhala mu dohnat.

V roce 2025 dokončil devátou třídu a zapsal se na strojní a technologickou vysokou školu v Oděse, obor elektrotechnika. Jeho motivace je osobní a vlastenecká: Ukrajina je stále ve válce. Výbuchy stále otřásají městy. Školy, domy a nemocnice jsou ničeny. Alexander chce být jedním ze specialistů, kteří je pomáhají přestavovat – a sní o Ukrajině, kde má každý dům elektřinu.